MILIONOVÁ MÁMA

17. února 2014

Některé hodnoty člověk ocení až s časem!

     Kdybych věděla, jak se mi bude jednou chtít spát, zalomím to na každym rohu. Jenže to jsem nevěděla! Polední spánek mě jako dítě děsně nudil a taky zdržoval. Když jsem měla jít zalehnout, byla jsem naštvaná jako kakabus.


     Kdybych mohla teď, jsem tuhá na to tata. Mohl by to pochopit i Vikouš! Lezou mu zuby, tak je na střídačku s Neloušem, která dobírá antibiotika, v noci mockrát vzhůru. Ale i tak mají budíček se slepicema. Nojo, jenže Vikouš je tvrdej, než vyjedeme s kočárem, pěkně se dochrní a já to táhnu až do večera, spíš do rána, dalšího! Asi už vážně stárnu nebe se na mně podepsaly léta odříkání poledního odpočinku! Nedávno jsem si totiž koupila krátkou bundu. Jedna úžasná, a za půlku, na mne mrkala v Mötivi. Nemohla jsem ji tam prostě nechat. V tu chvíli jsem asi zapomněla, že chodíme na dlouhé procházky. První testování bundy probíhalo, když ještě venku počasí předstíralo, že bude opravdická zima. Zadek mi zmrzl na kost. Beztak mě při tom proklínal a  myslel na dlouhou bundu, co mi visí ve skříni. Doufám, že to jaro, co je venku vydrží, protože do kosy s touhle krátkou už fakt nejdu!


         Stejně asi všechny ty mámy, tátové, babičky a dědové, měli pravdu! Nevím, jak to bylo u vás, ale babička mi několikrát říkala, ať si spánek užiju, že na něj budu jednou ráda vzpomínat. Mamka mi nutila tílka, který jsem fakt nesnášela! Pak všechny ty čepice a rukavice... Taky byla rozčílená, když jsme někde lítali s rohlíkem, protože právě teď vytřela. A vlastně všechny ty řeči, věty a moudrosti člověk pochopí a ocení až časem. A hlavně když má svoje děti!

Tady důkaz, že i Nelouš zdrhá, když jí chci zapnout bundu. Třeba taky mojí snahu o její zdraví jednou ocení!
A nebude mě mít za blázna jako mě má teď.


2 komentáře:

  1. :)) hodně výstižné, taky jsem na spoustu věcí přišla až teď co mám dceru ;) K*

    OdpovědětVymazat