MILIONOVÁ MÁMA

5. října 2014

Dámská jízda se vydařila! Vypadá to, že tak půl roku jsme odkázaní jen na chleba a vodu!

    O víkendu jsme nechaly naše chlapy doma na pospas hladu i osudu a vyrazily s Neloušem na první společnou a čistě dámskou jízdu do Prahy. Celkem jsme se rozšouply, takže bych řekla, že máme velkou šanci být minimálně do Vánoc jen o chlebu, soli a vodě.

   
    Nelouš cestou po D1 stále do kola recitoval něco o VELEKRACHU. Říkala jsem si, jaký velekrach má na mysli a co to pořád mele! Tolik jsme přeci neutratily a manžel náš sešup na účtu ještě nejspíš neviděl, tak co s tím pořád má! Až na místě mi došlo, že myslí veletrh. Kromě omrknoutí Hradu a několika nákupních horeček, jsme si daly projížďku metrem, který v Brně nemáme a procajdaly veletrch FOR BABIES. Těšila jsem se tam, mimo jiné, na osobní omrknutí kabelek a přebalovacích tašek pro mámy od společnosti Mimmo. Na vlastní oko jsou ještě lepší než na fotkách, několika slovy parádní, úžasný a hlavně praktický. Ale nebyla jsem jediná, která slintala po kabelkách...

Každá jsme si hledala to svoje. Sice foceno mobilem a ve spěchu, aby se jí nelíbilo půl krámu, ale jako důkaz to stačí, ne?

    Když jsem tam některý stánky a zboží viděla, bylo mi jasný, že od původního Neloušova slova to nemá daleko. Seženete tam totiž kde co a pokud by jste chtěly, necháte tam tak tři výplaty. My jsme je tam naštěstí nenechaly, ale objevila jsem tam několik super vychytávek, který by k nám mohl donést Ježich. Ale o tom až příště.
    Každopádně byla naše jízda parádní! Dost se vyvedla, i když nás čekalo několik počátečních komplikací. Nechala jsem doma pyžamo, košili a prostě cokoli na spaní. Na hotelu byla kosa jak na Sibiři, takže jsem se v noci klepala víc než ratlík. V jednu ráno jsem nevydržela a ustoupila od plánu vzít si zítra čistý triko. Narvala jsem na sebe svoje jediný, čistý a chrápala jak mimino. To, že budu muset jít v tom včerejšim lehce flekatym a možná trochu smrdutym mi bylo jedno! Hlavně, když se vyspím! Nelouš zas zapomněl svojí cestovní panenku, kterou bere všude. Miluje Sofii První a má na ni takřka závislost. Její obrázky má na brejlích, spoďárech, ponožkách, pyžamu i na triku. Kdyby mohla, tak si ji snad i vytetuje.

Sofiie První v celé své kráse.
   Absolutně nechápu, jak dědičnost funguje, protože po nás s manželem tyhle princeznovský manýry rozhodně nemá. Já mám do princezny daleko a manžel s téměř dvěma metry taky. Na víc jsme oba tmavovlasý a ona je blondýna. Jen doufám, že se jí nedostane do ruky katalog od Mattel, protože pak by zjistila, že k panence, kromě stromu, může mít i prázdnonovej barák a beztak by ho chtěla. No, jsem zvědavá, na čem pojede Vikouš! Jen doufám, že další Sofie to nebude, pač pak by mě z toho už jisto jistě šlehlo...

2 komentáře:

  1. moc hezky napsané :)) Jako malá bych po Sofii první také slintala :D

    OdpovědětVymazat
  2. Krásný příběh.My jsme byli o prázdninách poprve v životě v Praze,takže jsme to měli podobné.Utratilo se hodně peněz,byli jsme v zoo,v mizeu,ve 2 obchodních centrech,projížďka parníkem.Byli jsme i s manželem a na 4 dny,tak si to umíte představit,kolik se mohlo utratit.Máme však s manželem motto,že v hrobě nám peníze nebudou nanic a má se užívat během života.Kajzarová Zdeňka

    OdpovědětVymazat